Úvodní stránka O nás Články a komentáře Miluše Kubíčková Z našich zkušeností Doporučujeme Kontakty |
Články a
komentáře
Motto: "V
budoucnu se lidé budou více věnovat spirituálním
věcem, avšak hrozí nebezpečí, že budou méně zájmu
věnovat problémům sociálním a hospodářským. Tím
budou moci jiní lidé, kteří jsou pro spirituální
život méně disponovaní, uchvátit určité mocenské
poměry pro sebe."
Rudolf Steiner
Advent a třináct svatých nocí „A byť by Kristus v Betlémě i tisíckrát
se narodil, však v tobě nezrodil se, potom na věky jsi
ztracen,“ připomínal mystik Angelus Silesius.
Imunita z celostního pohledu Prezentace „To správné bude svůj život tak
utvářet, že lidé budou méně nemocnět, nebo že nemoci budou
méně urputné. A budou méně urputné, když prostřednictvím
takových drobností, jakými jsou různá jednoduchá cvičení,
se odhodlají k výchově a sebevýchově.“ Rudolf Steiner
Upřímná zpověď v roce 2012 aneb Jak se vyvíjel můj vztah ke zdravé výživě, zejména k masu a cukru Kdysi jsem na jednom jógovém semináři
poprvé týden nejedla maso. Protože jsem se cítila velmi
dobře, pokračovala jsem a masa jsem se docela snadno
vzdala. Pach masa a uzenin mně pak byl tak odporný, že
jsem řeznické obchody daleko obcházela. Dnes už jsem
velkorysejší, jsem-li na návštěvě, neodmítnu rybu nebo
drůbež, sama si to však nevařím. Jen uzeninu odmítám.
Duchovní velikán na přelomu století „Aby se cesta Anthroposofie mohla stát
přístupnou pro všechny lidi, musel po ní nejprve jít jeden
člověk - Rudolf Steiner. On vytvořil ve světě praobraz,
který nyní může následovat každý člověk.“ S. O.
Prokofjev
Apokryfy dokreslují kanonizovaná evangelia Pod slovem apokryfy (apocryphon) se
původně mínily tajné spisy určené pouze zasvěcencům.
Později se začaly vztahovat k záznamům o palestinských
událostech, které nebyly zahrnuty podle kánonu (měřítka)
do čtyř evangelií Nového zákona. Těmto textům, které
nebyly uznány církví jako křesťanské, nevěnovali teologové
ani historici dlouho patřičnou pozornost.
Rytmy života po sedmiletích "Vývoj lidských sil po sedmiletích
patří k nejdůležitějším otázkám, ve kterých by se měl
každý aspoň trochu vyznat." Frank Peschel
Člověk se na rozdíl od zvířete, které se po narození rychle pro život připraví, musí mnohému naučit. S vlastním vývojem není vlastně nikdy hotov, i ve stáří má ještě co dohánět. Sled lidského života není přímočarý. Skutečnost, že probíhá ve fázích, vypozorovali v návaznosti na staré tradice teprve vývojoví psychologové. Fáze života chápali jako milníky nebo ideální rozestupy, přes něž probíhá individuální vývoj. Velikonoční rozjímání Zprávy podané v Novém zákoně o
zmrtvýchvstání Krista, dosvědčované apoštoly, byly vždy
různě zpochybňovány. Co jest za viděním a zřením
apoštolů? O jednom nelze pochybovat, že zjevení měli a že
jejich víra ve vzkříšení Krista byla neoblomná. Ta jim
dávala odhodlání a sílu šířit evangelia a unést
mučednictví.
Nahlédnutí do odkazu Rudolfa Steinera „O duchu je nutné mluvit, ale je také
nutno brát ohled na formy, kterými jsou lidé v tomto
vědeckém věku zvyklí mluvit.“ Rudolf Steiner
Jak může člověk obnovovat své síly „To správné bude, svůj celý život tak
utvářet, že lidé budou méně nemocnět, nebo že nemoci budou
méně urputné. A budou méně urputné, když prostřednictvím
takových drobností, jakými jsou různá jednoduchá cvičení,
se odhodlají k výchově a sebevýchově.“ Rudolf Steiner
Duše jako prostředník těla a ducha Ve starém Řecku se o duši ještě
soudilo, že jejích hranic se nelze dopátrat, i kdybychom
prošli všemi cestami svět, neboť tak obsáhlou je její
bytost. (Herakleitos) Význam péče o duševně duchovní
složku člověka si uvědomovali všichni tvořiví myslitelé.
Příkladem může být lékař ze dvora Rudolfa II. Tadeáš Hájek
z Hájků: „Aby ten mistr a vládce v nás neztupěl
a nezlenivěl, máme jej rozhojňovati častým cvičením… Jest
pak žalostivá věc, že mnozí tu mysl v sobě
zahálčivostí a obracením se k věcem nehodným jí
zatmívají a v sobě dusí, takže k svému cíli nám
ukázati nemůže.“ V době nedávno minulé pak o duši
uvažuje významný přírodovědec J. Charvát takto: „Vývoj
lidského psychismu je fascinujícím problémem… podstatu
duševna však neznáme… Názor, že duševní činnost je pouhým
aspektem zákonitostí mozku je opravdu jenom výpomocí
z nouze, dílčím poznáním.“ Na zlomu 19. a 20. století
se rodí v návaznosti na metodu poznání J. W. Goetha
duchovní věda Rudolfa Steinera.
Cesta
do
Izraele a pouť Svatou zemíMoje cesta do Izraele uskutečněná v
předjaří roku 2005 nebyla jen příležitostí porozumět
současným poměrům této neklidné země. Spojená s poutí
Svatou zemí stala se výzvou k hlubšímu přemýšlení o
významu Kristova impulsu pro dnešní svět, který propadl
materialistickému konzumu, v němž Bůh už nemá své
místo, anebo slepé víře v Boha odcizeného mnoha lidem
různými dogmaty.
Když vstupujeme ve Chmelné u Křemže v jižních Čechách do stavení bývalého statku zářícího nyní novou bělostí, čteme na vrátkách tato slova: "Kdo vstupuješ, lásku přinášej, kdo setrváš, poznání hledej a kdo odcházíš, mír si odnášej." Slova, jejichž autorem není nikdo jiný než Rudolf Steiner, nebyla volena náhodně. Návštěvníky, kteří sem už téměř dvacet let přijíždějí z celé republiky a někdy i z cizích zemí, sem vskutku vede potřeba, často dokonce silná touha poznávat. Staňme se architekty vlastního života i světa Všichni lidé se rodíme do proměnlivého a velmi členitého světa, který je podivuhodně vnitřně spojitý a celistvý. V něm společně se vším stvořeným i lidmi vytvořeným žijeme. Jsme jeho neoddělitelnou součástí, jeho dílu lidského i mimolidského, složky viditelné a neviditelné, dimenze poznané či neznámé, jeho projevu materiálního a také duchovního. O zdravém životním stylu trochu jinak Tato úvaha je výsledkem prožitých,
studiem podložených a promyšlených celoživotních
zkušeností z činnosti pedagogické i vědecké v oboru
sociologie, psychologie, filozofie, sociální práce,
cvičitelství a především z bádání o proměnách člověka a
jeho vztahu ke světu, včetně zájmu o prevenci a tzv.
alternativní doléčování. Hlavním zdrojem však je více než
desetiletá činnost v občanském sdružení Zdravý
životní styl. Sto let od vzniku sociálního impulsu V říjnu 2005 jsme v Praze v anthroposofické společnosti vyslechli zajímavou přednášku Ulricha Roesche, člena vědecké sekce sociální trojčlennosti v Goetheanu. Souviselo to se stým výročím vzniku sociálního impulsu, tématu velmi důležitého, zároveň i tragického. Každodenní život podle Rudolfa Steinera Nikdy nebylo tak aktuální zamyslet se nad terapií nemocných sociálních vztahů, jako je tomu dnes. Co vlastně tento soulad narušuje? Je to nesprávné uspořádání sociálního organismu, nebo nedostatek vůle lidí duchovně a morálně se rozvíjet? Příčinou není ani jedno ani druhé, ale pouze jejich vzájemná nepropojenost. "Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž
a dovede držet na uzdě celé své tělo. Jazyk je malý úd,
ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň
může zapálit velký les. I jazyk je oheň. Z úst
vychází žehnání i proklínání.“ Z Listu Jakubova
(3:3-17)
Dodatky Miluše
Kubíčkové k záznamu přednášky Any Pogačnik "Vnější
krajina - zrcadlo krajiny vnitřní“
Skrze práci na sobě pracujeme i na proměně krajiny. Je to zároveň naše terapie, protože krajina nám dává sílu. V současnosti pokračuje proces osamostatnění člověka s rostoucí možností využívat vlastní potenciality. Svůj život navenek utvářet svobodně a bděle, protože jako lidstvo jdeme jakoby na laně. Abychom nespadli, potřebujeme rovnováhu, nic nás už zvenčí nepodrží.
Pavla Picková S přáteli, kteří se zabývají nadčasovým
pohledem na svět, jsme hovořili na toto téma: Žijeme v
úžasné době proměn. Uvědomujeme si mnohé skutečnosti a
návaznosti, učíme se nacházet informace, porovnávat je,
zamýšlet se nad nimi a dělat si názor.
Varování a výstrahy o všem možném Radima HrabětováMilí přátelé zdravého životního stylu,
nedávno jsem se zamýšlela nad tím, kolik mi chodí mailem varování a výstrah o všem možném - ať už podložených nebo nepodložených, pravděpodobných nebo zjevných nesmyslů. Z toho množství se začíná jaksi opticky jevit, že svět je od přírody nebezpečný, nezdravý a na každém kroku nám jde o život. Ke starým hrozbám se přidávají i nové, které přinášejí moderní technologie.
Karel IV. O vodě jinak, než jsme zvyklí Exkluzivní rozhovor s Dr.
Batmanghelidjem, autorem knihy Voda pro zdraví, léčbu,
život.
Únava a vyhoření O syndromu vyhoření se v poslední době
mluví jako o jedné z vážných civilizačních nemocí. Stav
naprostého vyčerpání byl samozřejmě znám i v minulosti,
nebyl však tolik rozšířen jako v přítomnosti. Například už
ve 13. století Johannes Tauler léčil vyčerpanost mnichů
jako nemoc středu života.
Úvahy nad úlohou člověka v dnešním světě a nadcházející době Miroslav Andrt Počátek nového milénia je jako stvořený pro zamyšlení nad úlohou člověka ve světě a smyslem života všeho jsoucího vůbec. Tyto úvahy jsou o to naléhavější, neb stav přírodního prostředí ani lidské společnosti nenasvědčuje tomu, že bychom svým civilizačním vývojem směřovali k světlým zítřkům.
|
|||||
|