Na setkáních pořádaných sdružením Zdravý životní styl nám bylo nabídnuto široké pole vědění, ze kterého nyní v praxi zkouším část související s půdou a pěstováním života rostlinného, živočišného a lidského. Ráda bych se s vámi podělila o své poznatky a požádala o rady, protože členové sdružení mají spoustu užitečných znalostí.

Máme na Žatecku pozemek 3.000 m² na konci vesnice, v dešťovém stínu, 15 let neobdělávaný, takže výborný pro ekologické zemědělství. Je tam dvůr, stodola, maštal, chlívek a dřevníky. Máme studnu i obecní vodu z vodovodního řadu a chytáme dešťovou vodu. Posádka - já a 92letý otec, občas muž a děti.

Je tam:

Přední zahrada se dvěma starými švestkami, nově zasazenými čtvrtkmeny a zákrsky jabloní, třešní a švestek. Jsou tam rybízové a angreštové keře a malá vinice. Dále je tam jahodová plantáž, borůvkový kout, živý plot z ostružiní, rajčatový záhon s přístřeškem a kořenová čistička odpadních vod z celého objektu, ze které také zaléváme.

Zadní zahrada se starou jabloní, višňovými stromy, velkou lískou a šípkovými keři. Kolem zadní zahrady a pole děláme podle projektu Anastasie živé vysazované a proplétané oplocení. Je tam místo na posezení u táboráku, hrací koutek pro děti a zakládáme malou zoologickou zahrádku s domácím zvířectvem na užitek i kontakt lidí s živočichy. Nevěřili byste, jak je zajímavý např. život slepic, když máte možnost ho v klidu chvíli pozorovat. Vpředu tomu nabídnete zrní a další pochoutky, vzadu z toho vypadává prima hnojivo a bio-vajíčka, která jsou pochoutkou. Od půlky června budeme mít dvě jehňata jako živé sekačky a v červenci dvě kačenky na koupání ve vyřazené vaně.

Pole, které zbavuji krásných 1,5 m vysokých bodláků a jiného „plevele“. Systém kosení, vyrývání kořenů, posunování pojízdného kurníku se slepicemi ve voliéře a kobercové techniky je účinný. Máme už několik pěkných záhonů zeleniny. Voliéra udržuje slepice v místě, které chceme odplevelit, a ony to místo také prohrabou a prohnojí. Mají tam dost prostoru a jsou chráněny před přirozenými nepřáteli, neboť jsme na konci vesnice u lesa.

Drůbeží kakýše zakládám do krytého kyblíku na zákvas a naředěným pak hnojím. Používám také kvalitní kompost, o který se pokouším podle poznatků Findhornské nadace. Podle publikací o biozahradě dávám do kompostu lógr od kávy (pokud k nám jezdí přátelé, kteří ještě „turka“ vyhledávají), protože přitahuje žížaly, které činí kompost kvalitní. Hledám možnosti, jak půdu ještě více oživit pomocí prostředků biodynamického zemědělství.

Podle poznatků permakultury zkouším postupovat tak, aby si rostliny, živočichové a lidé navzájem pomáhali. Rostliny pěstuji podle bio tabulky vhodných a nevhodných kombinací, střídám osevní plochy, nepoužívám žádnou chemií apod. Zeleninu vysévám už v lednu do truhlíků podle poznatků z publikace Výsevní dny, kterou každý rok překládá Ing. Radomil Hradil.

Protože nikdo v okolí nemá úly, chtěla jsem vyrábět obydlí pro včely samotářky kvůli opylování. Jak se to dozvěděly, nevím, ale už jsou nastěhované v zaslepených okénkách na zadní straně chlívků. Med jim brát nebudu a opylování je zajištěno, děkuji za to, jako by mi zde často pomáhala laskavá síla přírody. Bude-li zájem, podám zprávy o vývoji a příhodách v tom malém ráji.

Objímám všechny,

Pavla


Tel. 777 672 181

E-mail: pavla.pickova@seznam.cz


Nyní mám i své vlastní diskusní fórum, kde se můžeme setkat, ať se právě nacházíme kdekoli.