Doc. PhDr. Hana Lukášová, CSc.

* 1952

Vysokoškolská učitelka na Katedře pedagogiky primárního a alternativního vzdělávání Ostravské univerzity. Obor pedagogika a teorie vzdělávání učitelů. Podpora rozvoje alternativního vzdělávání v preprimárním a primárním školství. Alternativní program učitelské přípravy.

Změna paradigmatu ve výchově, vzdělávání a v učitelské přípravě

Pokusíme se ukázat, jak rozvaha o pojetí výchovy, vzdělávání a vzdělávání učitelů ve vztahu k měnícím se podmínkám dnešního vzdělávání ve společnosti poukazuje na nová možná pojetí vzdělávání a (koncepce) učitelství a učitelského vzdělávání do budoucna a proměňuje celkové paradigma pedagogického myšlení o vzdělávání a učitelské přípravě pro primární vzdělávání. To poukazuje na potřebu změny konsensu mezi vědci, kteří se zabývají učitelstvím v primárním vzdělávání. "Definuje, co má být studováno, jaké otázky a jak mají být kladeny, podle jakých pravidel mají být interpretovány získané výsledky" (PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J.: Pedagogický slovník). J. Průcha sice upozorňuje na to, že ve vědách o člověku existuje vedle sebe vždy několik paradigmat a "nikdy nelze říci, že by se všichni vědci v dané disciplíně sjednotili na jednom pojetí předmětu a metod své vědy" (PRŮCHA, J.: Moderní pedagogika). Na druhé straně je velmi potřebné uspořádat teoretické poznání ve zvolené oblasti, protože nám pomáhá postupnému porozumění a pochopení určité oblasti skutečnosti, které je podmínkou toho, že můžeme skutečnost měnit a smysluplně ovlivňovat praxi ve vybrané zkoumané oblasti. Přikláníme se v textu k pojetí J. Křivohlavého, který obdobně jako Karl Poper a Michael Polanyi (filozofové poznání a teorií) chápou teorii jako "mapu" (obdobu mapy v geografickém smyslu slova), která nám pomáhá se orientovat se v dané oblasti (KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie zdraví). Proč je pojetí nové paradigmatické mapy důležité? Které otázky vzdělávání učitelů nově formuluje? Co se tedy změnilo v této mapě myšlení o vzdělávání člověka? Jakým způsobem přispěly alternativní pedagogické směry proměně myšlení o výchově a vzdělávání? Hlavní impuls se týká celostního pohledu na člověka, který tvoří celostní jednotu kvalit života v rovinách biologického a psychosomatického zrání, v oblasti duševního rozvoje a v oblasti duchovního vývoje každého člověka. Oblast školní výchovy a vzdělávání, včetně vzdělávání učitelů se stále dostává do rozporu s tímto celostním principem, protože klade důraz na jednostranně kognitivní procesy školní výuky a vzdělávání a mnohdy opomíjí emocionální a volní stránku duševního rozvoje. Nejproblematičtější oblastí je pak oblast duchovní, oblast životních hodnot a morálních hodnot a vývoje. Jaké praktické důsledky může mít tedy změna paradigmatu na vzdělávání učitelů? Na uvedenou otázku se pokusíme odpovědět na závěr sdělení velmi konkrétně. Ukázat jaké praktické kroky v přípravě učitelů děláme a jaké budoucí otázky to otevírá pro novou reflexi a výzkum.