|
* 1946 Doktorka farmaceutických věd, specializace klinické diagnostiky, imunoložka, vědecká pracovnice na Lékařské akademii a Postgraduální lékařské škole ve Varšavě. Vystudovala psychologii na Summit University (Louisiana - USA), vyškolená jako cvičitel psychosyntézy (IAMOP- USA). V roce 1997 založila ve Varšavě společnost "Výchova pro budoucnost", které až dosud předsedá. Píše učební osnovy a vzdělávací materiály a rovněž vede dílny o podpoře celostního zdraví. Je autorkou 87 publikací o lékařství, výchově dětí a celostním vzdělávání zahrnujícím duchovní rozměr. Účastnice řady konferencí o výchově a vzdělávání v Polsku i v zahraničí (taktéž I. konference ve Findhornu a II. v Lihue - Havaj). Holistický přístup na základě psychosyntézy Hledáním nové dimenze svého profesionálního i
osobního života jsem objevila psychosyntézu nejen jako novou
perspektivu pro lékařství nebo vzdělávání, nýbrž i jako filosofii
života a důležitý přístup k výchově dětí, podpoře jejich
udržitelného rozvoje, respektující jejich přirozený růst, jejich
vnitřní hodnoty. Tyto kvality se mohou rozšířit do vztahů
s ostatními (zklidnění emocí, přeměna agresivity na společensky
užitečné síly, přináší porozumění, rozšiřují vědomí) a s okolím
(ekofilosofie, ekopsychologie). Psychosyntéza mi též ukázala cestu
k integraci vědeckého poznání a k novému paradigmatu ve výchově a
vzdělávání. Psychosyntéza je vědeckou teorií a experimentálním
celostním přístupem k lidské psychice zahrnujícím všechny (ve
smyslu mužského i ženského principu) dimenze (fyzickou, emocionální,
volní, psycho-spirituální). Klade největší důraz na usilování organismu
o celost, na potenciál lidských bytostí k růstu, expanzi vědomí,
na podporu celostního zdraví, lásku a mír. Ukazuje existenci
transpersonální říše: vyššího nevědomí jako zdroje inspirace,
tvořivosti, intuice a osvícení. Psychosyntéza přináší koncept
přirozeného směřování k syntéze a syntropii, což se děje
prostřednictvím spontánní organizace smysluplných a souvisejících
(koherentních) oblastí v psychice (integrace osobnosti).
Naplněnější život a rozvinutí vlastního potenciálu (ve smyslu mužského
i ženského principu) a sebeaktualizace může být předmětem empirického
ověření této transpersonální/duchovní perspektivy pro každého z nás. |